Neurologická onemocnění - deprese
Deprese je stav organismu charakterizovaný smutkem, beznadějí, pocitem viny, poruchami spánku, úzkostí, nezájmem nebo nesoustředěností, v těžších formách se objevují i sebevražedné myšlenky či pokusy o sebevraždu. Depresi řadíme mezi tzv. afektivní poruchy neboli poruchy nálady.
U pacientů trpících depresí zcela chybí objektivní důvod pro změněnou náladu. Smutek nejsou schopni vlastní vůlí ovlivnit. Neléčená deprese může trvat přibližně půl roku, ale obvykle trvá déle. Délka trvání deprese je individuální a liší se případ od případu.
Deprese může být reakcí na životní událost, může být součástí neurózy, může jít o endogenní poruchu, o tzv. larvovanou depresi (psychické potíže jsou překryté intenzivnějšími tělesnými obtížemi), o symptomatickou depresi (při menopauze, po silném krvácení, po otřesu mozku), o depresi při organickém poškození mozku (např. nádorem, zánětem nebo traumatem), o depresi vzniklou následně po užívání některých léků (např. dlouhodobé užívání neuroleptik) nebo může být součástí jiných psychiatrických onemocnění (např. toxikomanie, alkoholismus či schizofrenie).
Příznaky deprese
Příznaky deprese dělíme na psychické a tělesné.
Mezi hlavní psychické příznaky patří smutek, ztráta zájmu o sebe a své okolí a v neposlední řadě pocit nedostatku energie i pro vykonávání běžných každodenních činností, jakými jsou např. čištění zubů, běžná hygiena nebo oblékání se.
Mezi další, tzv. vedlejší příznaky, se mimo jiné řadí snížené sebevědomí, pocit beznaděje, neschopnost radovat se, nesoustředěnost, poruchy spánku, ale také například ztráta chuti k jídlu spojená s poklesem hmotnosti nebo pokles zájmu o sexuální aktivity (poslední dva zmíněné příznaky se řadí mezi tělesné příznaky deprese).
Pacient s depresí může být utlumený nebo se může chovat opačně. Kritické a často fatální je však možné sebevražedné jednání. U starších pacientů může dojít k takovému zpomalení duševní činnosti (myšlení, rozhodování, řeč), že dotyčná osoba působí na okolí jako by trpěla demencí. Po odeznění deprese se v takovém případě vrací původní mentální výkonnost.
V případě hluboké deprese se někdy mohou objevit bludy, stihomam a dokonce i halucinace.
Deprese je často spojena také s příznaky tísně nebo úzkosti.
Léčba deprese
Včas rozpoznanou depresi lze léčit ambulantně léky, tzv. antidepresivy, které je možné podpořit kombinací s psychoterapií.
Psychoterapie je způsob nefarmakologické léčby depresivního onemocnění, kterou provádí kvalifikovaný psychoterapeut. Pacient má možnost za asistence terapeuta postupně nahlížet sám do sebe, poznat své chování, identifikovat nevhodné vzorce chování spojené se smutným prožíváním, navrhovat nové vzorce chování a pozorovat případné zlepšení nálady.
Těžší formy deprese je nutné léčit v rámci hospitalizace (psychiatrické oddělení nebo psychiatrická léčebna).
Případné obtíže je vždy nutné konzultovat s lékařem.
